FOTO: Zdroj: Pixabay

Někdy si roky pamatujeme sebemenší detail nějaké situace, něčí přesná slova nebo vůni. Jindy jsme schopni zapomenout vyzvednout dítě ze školky, narozeniny vlastní matky nebo místo, kde jsme naposledy zaparkovali auto. Paměti a jejím tajům se věnují vědci po celém světě a snaží se toto tajemství pochopit.

Známě to všichni. Když jdeme z domu, zkontrolujeme automaticky, že máme telefon, klíče a případně klíče od auta. Dítě školou povinné by zase mělo mít aktovku.

Desetkrát to všechno vy i dítko při odchodu máte, po jedenácté zjistíte až u auta, že něco chybí. Je to tím, že jste dneska roztržití? Nebo vás dohnalo, že sázíte na autopilota ve vaší hlavě a ve skutečnosti nepřemýšlíte? Nebo byste potřebovali nějaké triky, které by to vše usnadnily?

Podle vědců, kteří dlouhodobě studují fungování naší paměti, bychom k sobě neměli být příliš kritičtí. „Hodně z našeho každodenního zapomínání pramení z toho, že musíme každou chvíli zpracovat obrovské množství informací,“ popisuje profesor neurovědy Charan Ranganath, který působí na Univerzitě Davis v Kalifornii. Napsal mimo jiné knihu „Proč si pamatujeme“. V ní píše, že bychom si rádi pamatovali každý okamžik, ale to je zcela nemožné.

Paměť: Jak funguje?

Většina „funkcí“ lidského mozku zůstává pro vědce i po desítkách let zkoumání záhadou. A to včetně toho, jak neurony přenášejí jednotlivé myšlenky. Jen díky moderní technice, jako je třeba magnetická rezonance, mohou vidět třeba to, které části mozku jsou zapojeny do různých procesů.

„Pokud například hledám klíče, pravděpodobně jsem je viděl na mnoha různých místech, takže je těžké si vzpomenout, kam jsem je naposledy dal.“

Charan Ranganath

Podle doktora Ranganatha je zapomínání spíš proces v mozku, který musí „prioritizovat“, protože je pod neustálým náporem informací. „Mnoho našich vzpomínek je podobných. Když zažijeme nový zážitek nebo se dozvíme novou informaci, přidáme ji ke vzpomínkám, které již máme, místo abychom vytvořili novou složku,“ popisuje neurolog.

Schopnost přiřadit nové informace k předchozím nám umožňuje vzpomenout si na víc věcí. Jenže tento systém má hned několik nevýhod. „Pokud například hledám klíče, pravděpodobně jsem je viděl na mnoha různých místech, takže je těžké si vzpomenout, kam jsem je naposledy dal,“ píše Charan Ranganath.

Pomáhá spánek i cvičení

Při zkoumání paměti hraje velkou roli takzvaný hippokampus – část mozku, která je dobrá v udržování „kdy“ a „kde“ pamětí. Vzpomínky jsou totiž často vyvolány něčím konkrétním. „Znáte to, určitá píseň nebo vůně vás najednou přivede zpět do určitého okamžiku v minulosti,“ popisuje Andrew Budson, profesor neurologie na Bostonské univerzitě a spoluautor knihy „Proč si pamatujeme a jak si lépe pamatovat“. Hippokampus se aktivuje při takzvaných zlomových okamžicích. Třeba pokud debatujete a přeruší vás textová zpráva na telefonu, může vám chvíli trvat, než se v myšlenkách vrátíte tam, kde jste skončili.

„Není ostuda zapomenout. Naše mozky se vyvinuly za účelem udržování našich dětí naživu, ne je mít vždycky v odpovídajících ponožkách.“

Andrew Budson

Existují samozřejmě věci, které pomáhají našim mozkům fungovat efektivněji. To je třeba spánek nebo cvičení. To jsou ale dost obecné rady. Andrew Budson je zastáncem praktikování „mindfulness“, tedy cvičení mysli. „Rádi si myslíme, že máme kontrolu nad našimi myšlenkami, ale je to převážně náš nevědomý mozek, který rozhoduje, na co se v daný okamžik zaměřujeme,“ říká Budson. Cvičením mozku ho trénujeme v tom, aby uměl ignorovat to, na co se nechceme soustředit.

Jak pomoci svému mozku pamatovat si

Existuje několik způsobů, jak můžete zlepšit schopnost pamatovat si věci. Ale vědci nepřekvapili: doporučují například upomínky v telefonu, lístky na lednici nebo lístky na vchodové dveře. „Samozřejmě není ostuda tvořit seznamy a nastavovat digitální připomínky. Paměť není nekonečná a musíme využít všechny nástroje, které máme k dispozici. A není ani ostuda zapomenout. Naše mozky se vyvinuly za účelem udržování našich dětí naživu, ne je mít vždycky v odpovídajících ponožkách,“ míní Budson. Podle něj bychom neměli mít přehnaná očekávání, že si zapamatujeme všechno.

Zdroj: Andrew E. Budson, Elizabeth A. Kensinger: Why we forget and how to remember better: The science behind memory, Charan Ranganath: Why we remember, www. huffpost.com